Nebyly to jen jedničky a nuly…

… aneb čísla, která stála u připojení České republiky do internetu

13

Třináctka je pro tuzemský Internet šťastné číslo, protože právě v úterý 13. února 1992 se tehdejší Československo oficiálně připojilo k síti. Jak vzpomíná jeden z účastníků slavnostního aktu Jiří Peterka, který byl od počátku jedním z důležitých internetových propagátorů a postupně se stal i jakýmsi kronikářem českého Internetu. V Praze tehdy panovalo krásné slunečné počasí. Do učebny číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT dokonce sluníčko svítilo natolik intenzivně, že bylo zapotřebí stáhnout zatemnění. To se však úplně nedařilo a rolety se samovolně vracely zpět, což rozesmálo publikum. Hlavním hostem byl Steven Goldstein, zástupce americké grantové agentury National Science Foundation (NSF), která jakožto provozovatel tehdy jediné páteřní sítě Internetu rozhodovala o tom, kdo se k němu může připojit. Podmínkou bylo, že musí jít výhradně o akademickou instituci. Realizací prvního připojení bylo pověřeno Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, konkrétně Oddělení informačních soustav, v jehož čele stál Ing. Jan Gruntorád, CSc., pozdější zakladatel a dlouholetý ředitel sdružení CESNET. Z události bohužel neexistuje žádný zvukový ani obrazový záznam, žádná fotografie. Mobilní telefony se zabudovanými foťáky byly tehdy utopií a nikdo z přítomných nepřikládal setkání takový význam, aby donesl vlastní fotoaparát.

19,2

První oficiální připojení naší země k Internetu mělo rychlost 19,2 kb/s. Předcházelo tomu zkušební připojení o rychlosti 9,6 kb/s s univerzitou v rakouském Linci, konkrétně s tamějším uzlem počítačové sítě EARN (European Academic and Research Network). Podle pamětníků šlo  o mezinárodní komunikaci s velmi malou kapacitou , která byla navíc velmi nákladná (ostatně finanční náročnost připojení byla pro počátky Internetu typická, zakladatel sdružení CESNET Jan Gruntorád vzpomíná, že v roce 1992 vyšlo ČVUT měsíční připojení na 174 tisíc korun, přičemž průměrný plat se tehdy pohyboval kolem čtyř tisíc korun). Experimentální připojení s Lincem proběhlo v listopadu 1991. Krátce nato přišla nabídka americké nadace George Mellon Foundation, která českým výzkumníkům poskytla prostředky na nákup modemů umožňujících navýšit rychlost na zmiňovaných 19,2 kb/s. Díky tomu se mohlo prostřednictvím uzlu v Linci připojit na Internet pevným datovým okruhem první československé pracoviště. Polovina kapacity byla využita na připojení do sítě Internet, druhá na připojení do později zaniklé sítě EARN –  BITNET (Because Itʼs Time NETwork). Oněch 19,2 kb/s je z dnešního pohledu směšnou hodnotou. Například páteřní síť CESNET dosahuje rychlostí  100 Gb/s, v porovnání s prvním oficiálním připojením tedy mluvíme o 10milionkrát vyšší kapacitě.

4341

Vůbec první computer, který byl v Praze v roce 1991 připojen k Internetu, nesl označení IBM 4341. Šlo o sálový počítač, který vážil několik tun a zabíral prakticky celou jednu místnost na Oblastní výpočetním cebtru vysokých škol na  ČVUT. Sálové počítače IBM řady 4000 patřily mezi výpočetní systémy střední třídy, které se vyznačovaly na tehdejší dobu skromnými požadavky na elektrickou energii a také na chlazení. Maximální paměť modelu 4341 činila 16 MB. Model byl představen v lednu 1979 a jeho výroba byla ukončena v únoru 1986. V okamžiku realizace prvního připojení naší země k Internetu tedy už nešlo o žádnou technologickou novinku, avšak v podmínkách tehdejšího Československa šlo stále o výjimečné zařízení, které sehrálo svou historickou roli. Fungování Oblastního výpočetního centra na ČVUT se datuje od roku 1975. V březnu 1976 tady uvedli do provozu britský počítač ICL 4-72, který zpočátku zahrnoval dvacet terminálů dálnopisného typu rozmístěných na českých vysokých školách, postupně počet jeho aktivních uživatelů dosáhl několika stovek. V roce 1986 byl na stejném místě instalován zdvojený počítač EC 1045 sovětské výroby, který byl podstatně rychlejší než ICL 4-72, ale také mnohem poruchovější. V roce 1990 nabídla firma IBM v rámci své akademické iniciativy českým vysokým školám bezplatně moderní počítač IBM 3090, který nahradil patnáct let starý ICL 4-72. Byl provozován pět let jako poslední ze střediskových počítačů ve Výpočetním centru. Kromě toho tady byly provozovány další tři počítače: IBM4381, 4361 a „naše“ 4341.

 39

Československo bylo teprve 39. zemí světa, která se oficiálně připojila k Internetu. Z bývalého východního bloku nás těsně předběhly pouze Polsko a Maďarsko. Steven Goldstein z americké grantové agentury NSF během slavnostního aktu oficiálního připojení 13. února 1992 v Praze konstatoval, že Internet tvoří 4500 sítí a že takzvaný hostcount, tedy počítání dostupných uzlů na Internetu, hlásí údaj 727 tisíc. Odhady počtu uživatelů se pohybovaly mezi třemi a sedmi miliony. Až na výjimky šlo vesměs o lidi z akademické sféry. V Československu mělo tenkrát o Internetu tušení jen několik expertů. Většina z nich    se zúčastnila prvního oficiálního připojení. O rozšíření Internetu mezi širokou veřejnost se v té době vůbec nemluvilo, natož aby existovaly promyšlené projekty na jeho masivní rozmach do dnešních rozměrů. Tváří v tvář současné realitě jsou taková slova jen těžko uvěřitelná. Podle odhadu Mezinárodní telekomunikační unie překročil v roce 2020 počet lidí s přístupem k Internetu hranici 4 miliard. V České republice mělo podle Českého statistického úřadu na podzim loňského roku, tedy necelých 30 let po prvním připojení, přístup k Internetu 83 % domácností.

20

Úspěšná realizace prvního oficiálního připojení Československa k Internetu neměla jen čistě technický význam. Byla velmi důležitá i z hlediska politického. V okruhu odborníků ČVUT vznikaly už od roku 1991, částečně i na popud kolegů ze Západu, plány na vybudování celorepublikové páteřní sítě určené výhradně vědeckým a univerzitním pracovištím. Podle precizních záznamů internetového historika Jiřího Peterky dostal první plán konkrétní podobu už v červenci 1991 a v prosinci téhož roku byl v mírně pozměněné podobě předložen ministerstvu školství, a to i se žádostí o přidělení 26 milionů korun na realizaci projektu. Taková vize ale byla pro většinu tehdejší politické reprezentace, plně ponořené do probíhající celospolečenské transformace, přeci jen obtížně představitelná. Právě až oficiální připojení pohnulo ledy. V červnu 1992, tedy čtyři měsíce po slavnostním aktu, ministerstvo školství skutečně peníze uvolnilo. Nešlo sice o požadovaných 26 milionů, ale i těch 20 milionů korun, jež ministerstvo na projekt vyčlenilo, stačilo na zahájení budování celorepublikové sítě CESNET, která byla slavnostně spuštěna 15. června 1993. O tři roky vzniká stejnojmenné sdružení, jehož hlavní náplní je tuto síť dále rozvíjet a nabízet na ni pokročilé služby. Nebýt oněch 20 milionů, rozvoj Internetu v českých zemích by musel nějakou chvíli počkat.