Víte, že…1) Víte, že…
… akademické sítě udělaly první kroky v naší zemi už v roce 1991?
Tenkrát byl díky iniciativě firmy IBM instalován ve Výpočetním centru ČVUT v Praze sálový počítač tohoto výrobce. Počítač byl připojen do akademické sítě EARN (European Academic Research Network), evropské odnože sítě BITNET. Spojení mělo přenosovou rychlost 9,6 kb/s a bylo dostupné jen lokálně, jednalo se však o první možnost přístupu k celosvětové síťové infrastruktuře u nás. Počátkem roku 1992 byla přenosová trasa posílena na dvojnásobek a zároveň rozdělena na dva nezávislé kanály. Jeden sloužil nadále pro síť EARN, druhý byl určen pro Internet. Připojení tehdejšího Československa k síti Internet bylo oficiálně představeno 13. února 1992. Klíčovou roli při těchto událostech zastával jeden ze zakladatelů sdružení CESNET a jeho ředitel Jan Gruntorád.
2) Víte, že…
…CESNET mohl být vlastně FESNET?
Název CESNET se objevil už čtyři roky před založením našeho sdružení. V roce 1992 začali odborníci touto zkratkou označovat českou vzdělávací a výzkumnou počítačovou síť (Czech Educational and Scientific Network). Ještě předtím se ale pracovalo se zkratkou FESNET, kdy první písmeno odkazovalo na tehdejší federativní státoprávní uspořádání (F jako Federal). Vyhlídky na blížící se konec československé federace, který byl stanoven na novoroční půlnoc roku 1993, vedly k logické změně, která reflektovala neodvratný geopolitický vývoj.
3) Víte, že…
…důležitou roli při vzniku sdružení CESNET sehrál profesor Milan Knížák?
Ano, máme na mysli umělce tohoto jména, který je nezaměnitelný svým svérázným výtvarným stylem i vystupováním. V roce 1992 byl Milan Knížák rektorem Akademie výtvarných umění v Praze. Podmínkou pro vznik sdružení byl souhlas všech veřejných vysokých škol, jenže zrovna profesor Knížák se zpočátku stavěl k projektu velmi zdrženlivě. Postupně však svůj postoj změnil. Podle vzpomínek jednoho ze zakladatelů sdružení CESNET, doc. RNDr. Václava Račanského, CSc., to byl nakonec právě profesor Milan Knížák, kdo na rozhodujícím zasedání České konference rektorů nejdříve vyslechl argumenty zastánců vzniku sdružení a následně stroze vyzval kolegy, aby projekt schválili: „Tak na co čekáme, vždyť je to výborné!“
4) Víte, že…
sdružení CESNET by zřejmě nevzniklo, nebýt jedné talentované studentky práv?
Velkým oříškem bylo vymyslet funkční status sdružení. Jeden z otců zakladatelů docent Račanský se snažil získat fundovanou radu na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Avšak dlouho bezvýsledně. Spása přišla v podobě doporučení na jednu šikovnou studentku, která zrovna obhájila kandidaturu, získala docenturu a titul CSc. Paní docentka Miroslava Bartošíková tehdy navrhla založit zájmové sdružení právnických osob (z. s. p. o.), kde by školy neměly žádné podíly, ani neplatily poplatky přímo za služby, ale hradily by členské příspěvky. Taková organizace by pak mohla na základě vhodně formulované zakládací listiny a stanov fungovat jako akciová společnost, pouze velikost hlasu na valné hromadě by neodpovídala majetkovému podílu, ale velikosti členského příspěvku. Přesně to byl model, který zakladatelé hledali – funkční a pro všechny zainteresované subjekty i státní orgány přijatelný.
5) Víte, že…
v roce 1996, kdy sdružení zahájilo svou činnost, byly i ve světě za špičkovou přenosovou rychlost považovány pouhé 2 Mb/s?
Taková rychlost připojení by dnes nestačila žádné běžné rodině. Není divu, že když CESNET v roce 1997 zprovoznil páteřní akademickou síť TEN-34 CZ, která nabízela rychlost 34 Mb/s, šlo o skutečně převratný moment. Sdružení se postupně zapojilo do všech klíčových mezinárodních projektů: po TEN-34 přišel na konci tisíciletí projekt TEN-155 nabízející až 155 Mb/s, po něm následovaly projekty Quantum, GÉANT, GN2 a GN3, který už pracoval s rychlostí 100 Gb/s.