Vzpomínka na Pavla Vachka

3. února 2025 nás navždy opustil Pavel Vachek.

S jeho jménem člověku přijdou na mysl slova jako skromnost, pokora, pracovitost, ochota, spolehlivost, sečtělost. A takové to prvorepublikové gentlemanství. A obrovský rozhled. Dokázal si s kýmkoli povídat nejen o práci, ale také třeba o literatuře, politice, rodině, víře – zkrátka o životě. Ovšem pod laskavou, nenápadnou slupkou se skrýval i expert s nedozírnými znalostmi, které rád a dobře předával.

Andrea Kropáčová: Pavel byl jedním z mých první učitelů, který se mě po nástupu do CESNETu ujal. Svým jemným a nenásilným způsobem mé teoretické znalosti z vysoké školy přetavil do praktického uchopení oboru a pomohl mi na cestě pochopení všech souvislostí toho, jak funguje Internet, sítě, počítače a počítačová bezpečnost.

Za ty roky dokázal vychovat tři generace odborníků. O Pavlových schopnostech předávání odborných zkušeností hovoří hluboký respekt a úcta nejmladších členů týmu.

U Internetu v ČR byl od jeho začátků. „Moje role byla malá, já jsem jenom letoval nějaké kabely.“  Tak se skromností sobě vlastní komentoval svou roli při tomto historickém okamžiku. Realita je ovšem jiná.

Jan Gruntorád: Měli jsme připravenou linku, měli jsme router a měli jsme modem. Automaticky jsme počítali s tím, že s routerem a modemem bude dodán i propojovací kabel. Jenže kabel nepřišel. Abychom ho mohli získat, museli bychom znovu žádat o licenční řízení, což by zabralo 3 – 4 měsíce. Tehdy Pavel řekl: „Dejte mi den.“ Vytvořit takový kabel nebylo triviální a každý by to rozhodně nedokázal. Nebýt Pavla, kdo ví, jak by to tehdy dopadlo.

Byl znám svou dokonalou angličtinou. Tak dokonalou, že – jak málokdo věděl – přeložil několik knih. Velmi ochotně a rád všem pomáhal s odbornými anglickými texty.

Daniel Studený: Kdysi jsem ho požádal o kontrolu svého anglicky psaného článku do technické zprávy. Pavel se mu pověnoval tak dokonale, že mi vrátil úplně jiný dokument, jen se stejným obsahem.

Perfektně ovládal i svou mateřštinu. Používal vytříbený sloh, byť někdy i starý pravopis, např. s/z (positivní vs. pozitivní), protože – jak rád říkal – starého psa novým kouskům nenaučíš. Nic ale nebylo vzdálenější pravdě. Po celou svou profesní kariéru dokázal držet krok s turbulentním vývojem IT oboru, který bujel před očima, a kde i mladší kolegové měli problémy a vydávali se cestou užší specializace.

Byl schopen se naučit prakticky cokoli. Když se na přelomu milénia začal CESNET komplexněji zabývat počítačovou a síťovou bezpečností, byl jedním z těch, kteří v CESNETu v této oblasti položili základy. Byl u zrodu týmu CESNET-CERTS, prvního bezpečnostního týmu vzniklého v České republice, podílel se na formulování jeho fungování a byl klíčovou osobou pro splnění mezinárodních podmínek pro přijetí tohoto týmu do evropského bezpečnostního prostoru. Byl průkopníkem ve vývoji prvních bezpečnostních nástrojů a učil s nimi pracovat i své kolegy; ty systémy dosud běží a stále dělají to, co jim Pavel vtiskl, aby dělaly.

Aleš Padrta: Nikdy nezapomenu na první odborný seminář CESNETu a Pavlovu ikonickou přednášku o LaBrea (jeden z prvních bezpečnostních nástrojů). Pavel při svých přednáškách nebyl šoumen, ale tím, co a jak vám sděloval, vás dokonale přikoval do židle. Člověk prostě musel obdivovat to nadšení a radost z předávání informací. Oči mu zářily upřímnou radostí, když informoval, jak dokázal vyčerpat mnoho zdrojů útočníků, aby je nemohli použít na uživatele.

Pavla velmi zajímala válečná tematika, a to hlavně systémy pohraničního opevnění. Možná i v této oblasti, kde měl také hluboké znalosti, získával inspiraci k boji proti kybernetickým útočníkům. Dort ve tvaru středověkého hradu (ve své době také plnil funkci pevnosti), který dostal od blízkých kolegů k životnímu jubileu, mu udělal velkou radost.

V úvodu zaznělo, že nás Pavel Vachek navždy opustil. To ale není pravda, Pavel zůstává v nás. Navždy.